Říkáte to pořád dokola? Jak se domluvit bez zbytečného tlaku

Nemám rád, když mi někdo nevyžádaně radí. A přitom mi to samotnému občas ujede. Nejvíc směrem k dětem. Naštěstí naše děti znají koučink dost dobře na to, aby mi to uměly vrátit.

Řešení pro druhého nás totiž často napadne rychle. Mnohem rychleji než důvody, proč ho nepoužívá.

Pak přicházejí věty jako:

„Vždyť už jsem ti to říkal.“

„Proč to prostě neuděláš takhle?“

A moje oblíbená: „Kolikrát to ještě budu muset opakovat?“

Pokud podobnou větu říkáte doma nebo v práci potřetí, doporučuji před čtvrtým pokusem na chvíli zastavit. Další opakování vám možná zabere méně času než rozhovor. Jenže příští týden můžete stát na stejném místě.

Co druhý slyší, když říkáte „buď zodpovědnější“

Vezměme si pracovní situaci. Kolega vám opakovaně posílá podklady pozdě. Vy pak doháníte svou část večer a začínáte být podráždění.

„Potřebuju, abys byl zodpovědnější,“ řeknete mu.

Vy si pod tím představujete tabulku ve středu do oběda. Kolega si může představovat, že má svou práci důkladněji kontrolovat. Příště ji zkontroluje ještě jednou. A pošle ještě později.

Zkuste místo hodnocení popsat, co se stalo a jaký to má dopad:

„Podklady jsme měli mít ve středu. Dostal jsem je v pátek a nestihl jsem svou část připravit v pracovní době. Pro příští uzávěrku je potřebuju ve středu do dvanácti.“

S takovým sdělením už se dá pracovat. Druhý může říct, že termín zvládne. Nebo že data od účetní dostává až ve čtvrtek.

A právě to potřebujete vědět dřív, než začnete znovu vysvětlovat důležitost odpovědnosti.

Zeptejte se, co druhý potřebuje ke splnění požadavku

Za pozdními podklady může být přehlédnutý e-mail. Také jiný úkol, který stejnému člověku zadal váš nadřízený jako naléhavější.

Příčinu z toho, že někdo nedodržel termín, nepoznáte.

Pomůže obyčejná otázka:

„Co potřebuješ, abys podklady poslal ve středu do dvanácti?“

Pak je potřeba odpověď vyslechnout a nechat druhého pojmenovat, co potřebuje. Možná dřívější přístup k datům od účetní. Možná si s vámi potřebuje vyjasnit, který ze souběžných úkolů má přednost. Podle odpovědi se můžete domluvit na konkrétním kroku.

Neznamená to, že máte všechny potřebné podmínky zařídit sami. Můžete se dál zeptat:

„Co z toho můžeš zajistit ty a s čím potřebuješ pomoct ode mě?“

Totéž platí doma. Věta „Ukliď si věci“ může pro jednoho znamenat odnést je ze společného stolu a pro druhého uklidit celý pokoj. Můžete se dlouho přít o ochotu pomáhat, přestože každý mluvíte o jiném úkolu.

Někdy potřebujete jiné rozdělení práce nebo dostupné místo, kam se dají věci skutečně odložit. Samotná změna slov takovou situaci nevyřeší.

Zajímá vás koučování i jako možná profesní cesta?
V předtočeném webináři získáte přehled o výcviku, certifikaci a prvních krocích k vlastní praxi.

VIDEO ZDARMA

 Jak se stát koučem

Získejte přehled o kvalitním výcviku, certifikaci a prvních krocích k vlastní koučovací praxi – bez čekání na živý termín.

• 30 minut
• ihned ke zhlédnutí

Pustit video

Řekněte, co potřebujete, a nechte prostor pro návrh

Když vás něco štve delší dobu, snadno začnete výčtem všeho, co druhý dělá špatně.

„Zase jsi to nechal na stole. Člověk ti to musí pořád připomínat.“

Druhý teď může začít vysvětlovat, že včera na stole nic neměl. Vy si vzpomenete na minulý čtvrtek. Za chvíli řešíte historii domácnosti a stůl zůstává plný.

Zkuste rozhovor udržet u toho, co potřebujete teď:

„Potřebuju mít před večeří volný stůl. Kam si ty věci můžeš dát?“

Pořád jste řekli svůj požadavek. Zároveň jste za druhého nerozhodli každý detail.

Podobně v práci:

„Potřebuju dostat podklady včas, abych svou část nemusel dodělávat večer. Jak to můžeme příště zařídit?“

Na takovou otázku ovšem musíte být ochotní přijmout i jiný návrh, než který už máte v hlavě. Pokud připouštíte jedinou odpověď, řekněte rovnou, jaké řešení požadujete. Ušetříte oběma předstírání.

„Tak jo“ ještě nemusí znamenat dohodu

Rozhovor může skončit příjemně a přesto po něm zůstat nejasno.

„Příště si to pohlídám.“

Co si druhý pohlídá? A podle čeho oba poznáte, že se to povedlo?

U pracovních podkladů by dohoda mohla znít:

„Ve středu do dvanácti pošlu hotovou tabulku. Pokud mi v úterý odpoledne budou chybět data, ozvu se ti ještě ten den.“

Máte jasnější představu, co čekat a kdy se případně ozvat. Nemusíte vše průběžně zjišťovat kontrolními zprávami.

Dohoda potřebuje prostor i pro nesouhlas. Když druhý řekne, že středeční termín nezvládne, je užitečnější zjistit to teď než v pátek. Můžete upravit rozsah podkladů nebo rozdělit práci.

Souhlas získaný jen proto, aby už byl klid, vám při další uzávěrce moc nepomůže.

Koučovací přístup vás nezbavuje povinnosti rozhodnout

Za chybu považuji představu, že dobrý vedoucí nebo rodič má všechno vyřešit otázkami.

Když dítě vbíhá do silnice, zastavíte ho. Při porušování bezpečnostního postupu v práci také nejprve potřebujete zastavit nebezpečné jednání. Na rozbor příčin přijde čas potom.

A pokud někdo opakovaně nedodržuje srozumitelnou a splnitelnou dohodu, potřebujete se věnovat i tomu, co bude následovat.

Například:

„Tenhle termín jsme domluvili společně. Znovu se nedodržel a předem jsem o tom nevěděl. Potřebuju teď změnit rozdělení práce, protože na těchto podkladech závisí další lidé.“

Takový rozhovor může být nepříjemný. Ani pečlivě zvolená slova nezaručí, že druhý nebude zklamaný nebo naštvaný.

Má smysl mluvit s respektem a přitom jasně říct, za co odpovídáte a co už dál nepřevezmete.

Zkuste příště změnit svůj první vstup do rozhovoru

Vyberte si jednu větu, kterou doma nebo v práci opakujete a po které se dlouhodobě nic nemění.

Napište si, co má druhý konkrétně udělat. Pokud vám vyjde „víc se snažit“, „být ohleduplnější“ nebo „konečně převzít odpovědnost“, zkuste to popsat tak, aby bylo možné poznat, jestli se to stalo.

Při příštím rozhovoru zkuste tento postup:

1. Pojmenujte konkrétní požadavek. Co potřebujete a do kdy?
2. Zeptejte se na podmínky. Co druhý potřebuje, aby to mohl splnit?
3. Domluvte proveditelný krok. Kdo co udělá a jak si dáte vědět, pokud nastane problém?
4. Nechte prostor na odpověď. Bez dalšího vysvětlování a bez nabídky řešení, kterou jste si pro jistotu připravili.

Právě tohle se snadno napíše a hůř dělá.

Vyzkoušejte si to v rozhovoru

Na Základech koučovacího přístupu si s námi můžete vedení rozhovoru vyzkoušet a dostat zpětnou vazbu k tomu, jak nasloucháte a jaký prostor druhému skutečně dáváte.

Program a aktuální termíny najdete na stránce Základy koučovacího přístupu.